Oslo - památky
Frognerův park
Radnice - Radhus
Radnice je moderní budova postavená v l. 1933-50 podle plánů Arnsteina Arnegerga a Magnuse Poulssona. Součástí radnice jsou 2 čtyřhranné věže. Východní věž je vysoká 66 m a je v ní instalována zvonkohra s 38 zvony a zvonky. Západní věž je vysoká 63 m. Věžní hodiny na jižní straně patří k největším v Evropě. Průměr ciferníku je 8,6 m, minutová ručička má délku 5,7 m, váha je 200 kg.
Astronomické hodiny v radniční dvoraně ukazují čas, datum, postavení slunce a měsíce. Průměr hodin je 5 m.
Před Radnicí stojí socha norského polárního badatele Nansena.
Již v roce 1936 byla vypsána soutěž na výzdobu celého komplexu, které se zúčastnili přední umělci z Norska, mezi nimi např. Edward Munch, Axel Revoldse.Z Radničního náměstí je pěkný pohled na zámek a pevnost Askerhus a také Oslofjord.
Akershus
Základem byla pevnost a hrad postavený po r. 1299 králem Hakonem V. Magnussonem jako královské sídlo. I po té ale zůstal hlavní královskou rezidencí Bergen.
V r. 1527 byl Arkershus značně poškozen požárem. V době vlády Christiana IV. byla pevnost přebudována na renesanční zámek, kolem nějž bylo mohutné opevnění. Další úpravy proběhly v 17. století. V 18. stol již hrad královskou rodinou obýván nebyl a v roce 1815 byl dokonce zcela opuštěn. Po skoneení 2. sv. války byla provedena nákladná oprava všech prostor, které byly využity jak k representačním účelům, tak i pro muzea.
Na opevnění jsou umístěna historická díla (16.-18. století). V budově někdejšího arzenálu, postavené podle projektu H. E. Schirmera v l. 1859-66, je dnes oddělení vojenského muzea, které bylo otevřeno v r. 1978 a obsahuje dokumenty o norském válečnictví od doby Vikingu. Muzem Norsk Hjemmefrontmusum má exponáty o národně osvobozeneckém boji se zaměřením na léta 1940-45. Památník před budovou připomíná 42 občanů, kteří byli v únoru a březnu 1945 v Akershusu zastřeleni. V zámecké kapli je pohřben král Hakon, královna Maud a princezna Marta.
Dóm
Dóm byl postavený v l. 1694 - 1699 a v l. 1850 a 1950 byl rekonstruován. Oltářní malby a kazatelna jsou z r. 1699, okenní malby, bronzové dveře a stropní malby jsou až z 19. st.
Nationalteatret
Divadlo má klasicistní budova z l. 1891-99, postavenou podle projektu H. Bulla. Sál pojme 3400 osob. Výzdoba interiéru je provedena v novorokoku a secesi. Před divadlem je socha H. Ibsena a B. Bjernsona z roku 1899. Kolem divadla jsou navíc sochy známých herců, hereček a dramatiků.
Universita
Univerzita byla založena již v roce 1811. Tehdy se jmenovala Universitas Regia Fredericiana. Výstavba komplexu budov s právnickou fakultou byla dokončena v roce 1854. Tyto objekty uzavíraly nevelké náměstí. Na průčelí zaujme především štít, jehož plastická výzdoba pochází z let 1856-1894. V interiéru se nachází výzdoba v podobi monumentálních symbolických motivu ze života lidí od Edwarda Muncha. Před univerzitou jsou sochy politiku a právníku.
Zámek
Zámek byl postaven v l. 1823-48 podle projektu H. D. F. Linstowa pro krále Carla Johana (1763-1844). Tato trojkřídlá, třípatrová budova, postavená v klasicistním slohu tvoří konec hlavní tepny města. Kolem zámku byl v r. 1844 založen park s bohatou sochařskou výzdobou: na východě je to jezdecká socha krále Carla Johana z roku 1875, na jižní straně je tzv. Dronning park se sochou královny Maud (manželka krále Hakona VII.) z r. 1959 a památník matematika Niels Henrika Abela od Gustava Vigelanda, na severní straně je socha spisovatelky Camilly Colletové z r. 1911 také od Vigelanda.
Každodenní ve 13,30 se zde koná střídání stráží, pokud je král přítomen, doprovází obřad hudba Královské gardy. 17. května, u příležitosti svátku přijetí 1. norské ústavy, sem proudí po Carl Johans Gate procesí, aby pozdravilo krále.
Král má ještě letní rezidenci na poloostrově Bygdoy, jako letní lovecký zámek slouží Carshall.
Národní galerie
Je zde umístěna největší sbírka norského a světového umění do r. 1945. Jedna místnost je také věnována Edwardu Munchovi.
Historické muzeum
Historické muzeum je vlastně univerzitním muzeem a jeho součástí je Etnografické muzeum a Mincovní kabinet.
Frognerův park
Gustav Vigeland (1869-1943) byl norský sochař, který studoval ve Francii a v Itálii, aby pak ve svou rodnou zemi okrášlil svými sochami. Jeho největším dílem je úprava západní části Frogner parku. Spočívá to v 850 m dlouhé hlavní třídě, kolem níž jsou seskupeny hlavní práce. S pracemi bylo započato v r. 1924, kompletní osazení sochami bylo dokončeno až v roce 1957, takže Vigeland se dokončení nedožil.
Na nejvyšším místě nechal Vigeland vztyčit monolit z leštěné žuly, který nazval Strom života. Jeho výška je 17 m a tvořen 121 vzájemně propletenými postavami deroucích se na světlo. Vigeland toto mohutné dílo vytvořil v l. 1933-4 v modelu, a jeho asistenti je plných 16 let tesali z žulového bloku z Iddefjordu, silného 2,5 m. Kolem sloupu je rozestavěno 36 skupin zobrazujících jednotlivé fáze života.
Úplně vzádu za monolitem se nachází Kruh života, tvořený sedmi propletenými lidskými postavami. Ostatní sochy v areálu představují nahé postavy lidí zabývající se všemi možnými činnostmi. Nejvíce zaujme soška z bronzu Vzteklý chlapeček, který nepříčetně dupe a křičí.